Nemluvíme zde nyní o Iluminátech, Svobodných zednářích či Anonymous, jejichž existence a vliv na svět jsou nanejvýš diskutabilní, v teorii elit se mluví o fyzických osobách, jejichž existence je prokázána a jde o osoby, které jsou někdy i velmi viditelné pro veřejnost a nejednou se stali absolutní špičkou „své“ společnosti, tedy vůdci státu. Elity jako takové tedy krom sociologie řeší i politologie, a to již velmi dlouho, vzniklo tak několik teorií a pohledů na celou problematiku. My si teď tedy představíme několik základních myšlenek, které vám pomohou prostoupit více do tématu a pokud se budete chtít dovědět víc, budete mít dostatečný vstupní kapitál.
- Elita jako pojem
Elita je skupina lidí, kteří díky svým individuálním vlastnostem či společenskému postavení stojí na vrcholu společnosti a nějak ji ovlivňují.
Opakem elity je non-elita – ta část společnosti, kterou elita ovlivňuje.
Dle většiny sociologů a politologů zabývajících se teorií elit, se elity drží na své pozici díky své dravosti a manipulaci s non-elitou či její částí, například nabádá nižší vrstvy k individualismu, ačkoliv sama je velmi kooperativní (rodiny z elit mezi sebou uzavírají krom obchodních smluv také sňatky a „spojenectví“).
Dle italského sociologa a ekonoma prof. V. Pareta (1848-1923) však dochází k cirkulaci elit, kdy je jedna nahrazenou jinou, protože ta původní již ztratila svou sílu pro udržení pozice. Americký radikální sociolog prof. CH.W. Mills (1916-1962) pro změnu vidí elitu jako „velkou trojku“ složenou z hospodářské korporace, politické moci a armády, podle něj jsou tedy elitou vlády či ti, kteří ovládají tyto tři složky ve státě. Ačkoliv tak původně definoval jen situaci v USA, dnes se tento model vyskytuje na celém světě.
- Pomocná a diskrétní elita
Mezi těmito dvěma elitami je zásadní rozdíl, který je bude vždy rozdělovat. Pomocná elita jsou ti lidé, kteří se na vrchol vypracovali sami bez velkých vstupních kapitálů a za úspěch vděčí zejména svým schopnostem (například Steve Jobs, zčásti i Donald Trump), zatímco elita diskrétní je na vrcholu po několik generací, a ačkoliv jsou to nejbohatší lidé světa či lidé velmi vlivní, na veřejnosti se málokdy prezentují (výjimkou by mohl být v ČR třeba politik Karel Schwarzenberg).
- Elity dneška
Nejvíce uzavřené jsou elity v Británii a Francii, kde mají i soukromé čtvrti (například exprezident F. Hollande byl takové čtvrti členem), naopak otevřené jsou ty skandinávské. Asi nikdo by nepřistoupil před plný sál a neřekl „Elity skutečně řídí dnešní svět!“, je však pravdou to, že ačkoliv se o elitách příliš nemluví, skutečně jsou mezi námi vlivní umělci, schopní politici a podnikatelé-multimilionáři, kteří mají jistý vliv a moc a mnozí z nich toho plně využívají a stávají se vysokými státními hodnostáři či mediálními hvězdami. Válkám, epidemiím a téměř jistému zániku naší civilizace kdesi daleko v budoucnu však asi jen těžko zabrání, ačkoliv jejich existence a ovlivňování dneška jsou asi skutečně nesporné.